Díky Pavlasovi mám první gól za Zbrojovku, smál se Lukáš Mareček
B r n o - Lukáš Mareček, další talent z brněnské fotbalové líhně, přijal pozvání a během dovolené přijel na Kaloudovu rozlučkovou exhibici. Skvělý defenzivní záložník odešel z Brna v roce 2010, kdy po něm sáhl slavný Anderlecht Brusel.
Po řadě dalších štací se do Belgie vrátil, aktuálně hraje za Lokeren.
Jaké to je znovu stát na hřišti v Králově Poli?Především je to skvělý pocit. Po dlouhé době jsem oblékl dres Zbrojovky a su rád, že se můžu proběhnout po hřišti a zahrát si Lubošem a dalšími.
Je tu hodně hráčů, které jste dlouho neviděl?No určitě, Paťa Siegl, Petr Pavlík, Došan, Honza Truska. Prožil jsem s nimi krásné časy tady v Brně. Pavlas mi tu napovídá, ať řeknu, že jsem díky jeho exkluzivní nahrávce skóroval. A vlastně je to můj první gól za Zbrojovku. (úsměv)
V zápase jste hrál poměrně dlouho. Měl jste to nařízené od starších hráčů?To je pravda, ale pak jsem zase dlouho seděl. V tom vedru jsme se museli prostřídat všichni a bez ohledu na věk.
Fotbalová nálada v Brně není ideální. Co říkáte na výkony Zbrojovky?Sledoval jsem to bedlivě a musím říct, že mě mrzí, že to schytalo Brno. Na druhou stranu už tam jednou bylo, takže zhruba ví, co a jak. Moc mu přeju, aby se vrátilo.
Jste v Belgii spokojený?Lokeren neměl zprvu dobrou sezónu, protože skončil třináctý. Pak jsme ale hráli play off 2, kde se začínalo od nuly, vyhráli jsme skupinu a z třináctého místa jsme najednou hráli o Evropskou ligu. Ten systém má své kouzlo, tak jsem zvědavý, jak bude fungovat tady. Já osobně hrávám v základu, tak doufám, že mi to vydrží co nejdéle. Bydlím v Gentu, což je jedno z nejhezčích měst. Do Lokerenu dojíždím každý den autem, protože to je kousek. Oproti Bruselu je to tam o dost klidnější.
Připomínají Vám v Lokerenu vaše české předchůdce?Takový Jan Koller má fotku přes celou tribunu, hodně se mluví i o Romanu Vonáškovi a Danu Zítkovi. Udělali tam výraznou stopu a mají je rádi jak fanoušci, tak vedení klubu.
Mrzí Vás konec ve Spartě, respektive jeho konkrétní podoba?Už nad tím nepřemýšlím. Ale je to určitě nepříjemné, když musíte najednou trénovat individuálně. Když se na to dívám zpětně, tak to pro mě bylo takové vysvobození. V Belgii jsem šťastný.
Myslíte, že ten dres, který máte na sobě, ještě někdy navléknete?To je těžká otázka. Dokud budu mít nějaké větší ambice, tak bych rád hrál v zahraničí. Na druhou stranu Brno je moje srdeční záležitost. Vyrostl jsem tady, klub mě vychoval k velkému fotbalu a vyslal do světa. Chci se sem jednou vrátit. Nejen já, ale i další kluci v mé kategorii by se mnou mohli ještě kopat za Zbrojovku.
