Kijanskas po zranění: Musím se dostat do tempa
B r n o - Litevec Tadas Kijanskas se po svém příchodu do Brna ihned zabydlel v základní sestavě, ze které jej ovšem vystrnadilo zranění. Nyní už zase hrává a po pohárovém duelu s Jihlavou nám poskytl rozhovor.
V duelu odehrál poslední půlhodinu, předtím v Boleslavi absolvoval celý zápas.
Tade, jak těžké to pro tebe dnes bylo?
Nemyslím, že by to bylo nějak extra těžké. Bylo to trošku jiné než liga, ale odvedli jsme ve výsledku dobrou práci, vyhráli a postoupili.
Nebyl jsi nervózní, když Jihlava v závěru Zbrojovku zatlačila?
Oba trenéři udělali nějaké změny, Jihlava snížila a my se museli spíš bránit. Takový je někdy fotbal, nervózní jsem ale nebyl.
Během toho závěru došlo i k jednomu zaváhání v šestnáctce, co přesně se stalo?
Jeden z hráčů soupeře poslal míč do vápna a já ho bohužel netrefil. Byla to moje chyba, asi jsem na malý moment ztratil koncentraci, nemělo by se to stávat. Jsem rád, že z toho nebyl gól.
Jak se aktuálně cítíš po zdravotní stránce?
Jsem po zranění, měl jsem nataženou podkolenní šlachu, každým dnem je to lepší a lepší. Cítím se dobře, jen nemám pochopitelně tolik natrénováno, takže se musím dostat do tempa. Vím, že každý další den hraje v můj prospěch.
Zejména obranu Zbrojovky marodka trápila opravdu notně. Jak těžké pro hráče je nastupovat tak často v jiném složení?
Pro mě to až tak těžké není, to spíše trenér z toho má těžkou hlavu. Zranění nikdo nikomu nepřeje, ale k fotbalu bohužel patří a týmy se s tím musejí umět vyrovnat, nejsme jediní, koho to postihlo. V Boleslavi jsem nastupoval s Honzou Polákem, předtím s Lukášem Vraštilem, teď s Honzou Sedlákem. Vyjdu se všemi. Pro tým je samozřejmě trochu problém, když má zraněné hráče, nemůže prodat svou sílu naplno.
Jihlava vás čeká ještě jednou v sobotu, jak těžký je to soupeř?
Respektujeme každého soupeře, každý má svou sílu. Musím říci, že ve druhé půli hráli dobře, v závěru jsme měli problémy. Podle mého nepatří na patnácté místo.
Ve Zbrojovce už máš za sebou čtyři měsíce, jak se v Brně cítíš?
Je mi ctí, že můžu hrát fotbal v České republice. Město je pěkné, lidé přátelští. Komunikace s kluky v kabině se stále zlepšuje, na hřišti si rozumíme.
A jak prozatím hodnotíš výsledky, které jsou trochu jako na houpačce?
Máme dlouhodobější cíle. Mužstvo se teprve sehrává, což nám navíc komplikují zranění. Když se sestava ustálí na delší čas, bude to ještě lepší. Sám osobně se těším, až po delším zranění začnu zase pořádně hrát.
Díky za rozhovor a ať se daří!
