ROZHOVOR Z PROGRAMU: Juraj Kotula

ROZHOVOR Z PROGRAMU: Juraj Kotula

B r n o - V zápasovém programu pro utkání s Viktorkou Žižkov jste si mohli přečíst rozhovor s Jurajem Kotulou, jedním z nově příchozích hráčů. Přepis rozhovoru vám nyní jako obvykle nabízíme na webu.

Za třiadvacet let života toho Juraj Kotula zažil už poměrně dost. Ve Slovanu Bratislava prošel z přípravek až k mužům, okusil Evropskou ligu a oblékl i reprezentační dres. Letos v zimě se rozhodl pro radikální změnu, opustil Slovensko a přestoupil do Zbrojovky. Více o naší zimní posile prozradí následující rozhovor!

Juro, jaké byly tvoje fotbalové začátky?
Někdy v šesti letech mě přivedl tatínek na první trénink do Slovanu Bratislava. Prošel jsem pak celou mládeží až k mužům. Rád a v dobrém vzpomínám na všechny trenéry v té době, každý mi něco dal. Pamatuju si živě zápasy, kdy jsme jako fanoušci chodili s bratrem na novou tribunu na Tehelné pole. Pode mnou běhal Sam Slovák, doposud si vybavím, jak jsem se na něj nadšeně díval.

A co jsi jako fanoušek říkal na premiérovou účast Slovenska na světovém šampionátu?
Samozřejmě, to jsme prožívali hodně. Bylo to úžasné, považuju to za krásný moment slovenského fotbalu i svého života. Byl jsem totiž zrovna v Itálii na dovolené, když jsme Italy porazili a postoupili přes ně. Mělo to tím pádem trochu jinou příchuť. Navíc za nějakou dobu jsem se sám ocitl v šatně Slovanu s hráči, kteří u toho tehdy byli. Rázem jsem seděl a hrál s Róbertem Vittekem, Jánem Muchou. Tím to bylo hezčí.

Jakým způsobem se vyvíjela tvoje hráčská pozice?
Na začátku mi jako každému v mládeži trenéři hledali pozici, nastupoval jsem napravo v záloze. Vždycky jsem patřil k rychlejším hráčům, od toho se pak moje pozice odvíjela. Nastupoval jsem na stoperu, v patnácti mě trenér zkusil dát na hrot a hned jsem dal dva góly. Měli jsme ale děravou obranu, takže na další zápas už jsem musel zase zpět. Postupně jsem se pak posunul na kraj obrany.

Tvůj životopis nabízí i zatím jediný zápas za reprezentaci, a to proti Ugandě. To není zrovna častý soupeř na reprezentační úrovni. Ty jsi odehrál poločas. Jaký to byl zápas?
Ten zápas byl velký zážitek a zkušenost. Upřímně, nesledoval jsem hráče soupeře, ani jsem je moc neznal, nešlo o zvučná jména a Uganda nepatřila k nejlepším týmům Afriky. Teď, když africké týmy sleduju, jsou na tom lépe. Hráči to ale byli běhaví, kvalitní. Někdy trochu zbrklí, chyběla jim určitá taktická vyzrálost, což je často bolestí afrických týmů. Hráč šel s míčem u nohy, z půlky zkoušel střílet, místo aby pokračoval dál… Byla to ale skvělá zkušenost. Navíc se hrálo na neutrální půdě v Dubaji a Uganda tam stejně měla několik tisíc fanoušků. To byl zážitek! Skandovali, tancovali a zpívali už dlouho před zápasem. I po fotbalové stránce mi to celé dalo hodně. Pobyli jsme tam celkem deset dní a asi to byla nejexotičtější destinace, ve které jsem s fotbalem byl. Se Slovanem jsme se jinak dostali na obvyklejší místa, do Turecka, do Ruska.

Když jsme u toho Ruska – tehdy se jednalo o zápas Evropské ligy v Krasnodaru?
Ano. Šlo o první zápas, který jsme hráli venku. Byl jsem šťastný, že můžu nastoupit a odehrát celé utkání. Už to byl úžasný zážitek a velká zkušenost. Bohužel jsem měl pocit, že do zápasu sice vstupujeme s tím, že chceme uhrát dobrý výsledek, necítil jsem ale úplně stoprocentní odhodlání a víru v postup. Dostali jsme pak dva góly a doma v odvetě jsme sice uhráli dobrý výsledek, ale nepostoupili jsme. Taky to byl zápas, kdy jsem nastoupil před do té doby největší návštěvou, velký zážitek.

Velkým milníkem bývá i první zápas za muže, jaký byl v tvém případě?
Šlo o přípravné utkání v Liberci, jestli si dobře vzpomínám, hrál za ně ještě Marek Bakoš? Každopádně se hrálo na umělce, já naskočil od začátku a bylo hodně cítit, že mužský fotbal je úplně jinde. Byl to ale úžasný pocit. Velmi dobře si samozřejmě pamatuju i na první soutěžní zápas, proti Žilině, která tehdy v roce 2015 byla hodně silná.

Ve Slovanu jsi strávil kus života. Jaké jsi měl pocity, když se teď vracel na Tehelné pole?
Nebyl jsem přímo tam, ale zápas jsem sledoval v Brně v televizi. Je to opravdu krásný stadion a skvělý moment pro Slovan i pro slovenský fotbal. Hráčům se tam bude hrát úplně jinak, konečně jsou doma, doposud neměli svou identitu, kterou určuje právě stadion. Je mi trochu líto, že jsem to nestihl, ale snad se tam někdy podívám. Doufám, že to klubu pomůže k dalším úspěchům.

Takhle s odstupem, jak vzpomínáš na slovanistické období? Odchovanci tam aktuálně nemají na růžích ustláno.
Nebylo to jednoduché, probojovat se do sestavy, ale tak to zkrátka je. Vzpomínám jen v dobrém, i tohle je fotbalový život a klub jde touhle cestou. Snažím se na všechno hledět pozitivně, Slovan mi dal hodně, přivedl mě do mužského fotbalu a já jsem za to vděčný.

Ostatně ani při hostování v Senici to nebylo jiné, když se tak dívám na soupisku. Jak třeba probíhala komunikace v týmu? V jednom z rozhovorů jsem četl, že trenér příliš neovládal angličtinu a vše probíhalo přes prostředníky a tlumočníky, je to tak?
Je pravda, že když jsem přišel do Senice, národností tam bylo snad ještě víc. Ono se to zvládnout dá, člověk nemusí řeči zvládat dokonale, důležité jsou základní fráze. Nějak jsme se vždycky domluvili, i když komunikační problémy se samozřejmě vyskytovaly. Když trenér nevěděl něco anglicky, řekl to španělsky, přeložilo se to, dalo se to zvládnout. Trochu horší to asi bylo mimo fotbal, protože parta se takhle moc budovat nedala a třeba společné večeře jsme moc nemívali. Musím ale říct, že skoro všichni kluci byli charakterově dobří a v rámci možností jsme utvořili zdravý kolektiv. Není totiž důležité, odkud kdo je, ale jaký má charakter a jak se umí přizpůsobit kolektivu. V tomhle ohledu to bylo dobré.

Teď už ke Zbrojovce. Máte za sebou první zápas, nakonec vítězný. Jak jsi premiéru v Chrudimi viděl ty?
Z lavičky to člověk vnímá jinak, ale už jsme viděli i video, měli jsme rozbor zápasu. Jsem v první žadě rád, že kluci zápas zvládli, je to hodně důležité pro psychiku. Máme tři body a musíme je získávat dál. Kluci bojovali do poslední chvíle, odevzdali na hřišti všechno a byli odměněni, vyplatilo se to. Chrudim má bojovný tým a navíc šlo o první zápas, ty nejsou nikdy jednoduché.

Bylo to hodně o dobývání, další zápasy asi nebudou jiné. Ty bys na to ale měl být zvyklý ze Slovanu, že?
Tam to bylo podobné. Je to někdy náročnější na psychiku a koncentraci, nesmíte ani na vteřinu vypadnout, i když jste dlouhé minuty na polovině soupeře. Je potřeba rychle přepnout, když nastane problém, soupeř se rázem řítí do otevřené obrany, jednoduše se dostává do útoku, naopak nám se útočí hůř, když se jich naskládá deset před šestnáctkou. Tak to ale zkrátka je a my se musíme snažit najít způsoby, jak to překonat. S tím je potřeba se smířit a udělat vše pro to, abychom i takové zápasy zvládali, branky stříleli a nedostávali.

V pondělí jsi nastoupil za juniorku a odehrál 70 minut, jaký to byl zápas?
Vlastně to bylo dost podobné, protože o osudu zápasu v podstatě rozhodlo dvacet minut a soupeř pak už nastoupil na vápno, moc se nehýbal a my drželi míč. Ve druhé půli už nám moc nešlo k nim proniknout a nepodařilo se nám dát další gól. Podstatné ale je, že jsme zápas zvládli, dali góly a rozhodli o výhře a postupu.

Věděl jsi s předstihem, že nastoupíš?
Očekával jsem to a po utkání v Chrudimi se mi to potvrdilo. Je to logické, byl jsem zraněný a dohromady toho moc neodehrál. Jsem vděčný za to, že můžu hrát a mám praxi, každý zápas je dobrý. A vím, že se zebe musím dostat to nejlepší a vrátit se do herní pohody, abych mohl být platný.

Proti Žižkovu je ze hry vykartovaný Lukáš Kryštůfek, nemluvili jste s trenéry o tom, jestli třeba nezaskočíš na pozici stopera, která ti taky není cizí?
Trošku jsme se o tom bavili, ale máme v týmu hráče, kteří jsou typičtí stopeři. Ať už Luky Vraštil, Kuba Šural. Budu se opakovat, ale důležité je, abychom ten zápas zvládli, a je jedno, kdo konkrétně u toho bude a na jakém postu.

S kým ze spoluhráčů na soustředění bydlíš?
Bydlím teď se Šumbym. Bavil jsem se s Barim, kterého znám z minulosti, ale ten je na pokoji s Bartem. Potom jsme se tedy dohodli takhle.

A co se soukromého bydlení týče, to už jsi stihl realizovat?
Jak tu skončíme, jedu to zrovna dořešit (smích). Budu bydlet blízko stadionu v Králově poli, za to jsme rád. Je to už prakticky hotové.

Takže na stadion budeš docházet pěšky?
Určitě, mám to v plánu. Pěšky, případně na kole a možná i na koloběžce, což je možná úsměvné.

Máš vyjma fotbalu nějaké další koníčky a záliby?
Rád poslouchám hudbu. Je mi jedno, jaký žánr, jen musí mít nějakou energii. Asi jako každý mám rád spánek (smích). Hodně sleduju anglickou ligu, dobré filmy, seriály. A hodně času trávíme s přítelkyní.

Jak už jsi prozradil, přítelkyně se brzy změní v manželku, že?
Je to tak, proběhne to v létě na Slovensku.

Máte už jasno v tom, kde se trvale usadíte?
Přítelkyně je Slovenka, která žije ve Vídni. Uvidíme, co život přinese a kde se zabydlíme. Zatím to vidím tak, že někde mezi Bratislavou a Vídní.

Řeč byla o anglické lize, který klub je tvůj oblíbený? A případně jaký hráč?
Můj oblíbený klub je Tottenham. A hráč? Kyle Walker, když tam ještě byl, stále ho mám rád. Teď v současnosti to pak asi je levý obránce Danny Rose.

Poslední otázka směřuje ke studiu. Není tajemstvím, že jsi toužil jít na medicínu, platí to stále?
V hlavě to pořád mám, ale je mi jasné, že je těžké to skloubit. Navíc zrovna medicína… Tento rok jsme to zatím zavrhl, budu dávat vše do fotbalu a uvidíme, co přinese budoucnost. Vím, že třeba Lukáš Vraštil studoval, krátce jsem s ním o tom mluvil a i z toho je mi jasné, že to není zrovna jednoduché zvládnout kariéru a studium dohromady.

Díky za rozhovor a ať se daří!

další články

PREVIEW: Na Velký pátek hostíme Spartu B
A-tým
27.03.2024 | Martin Lísal

PREVIEW: Na Velký pátek hostíme Spartu B

B r n o - Jediná jarní reprezentační pauza je minulostí a druhá nejvyšší soutěž pokračuje dvacátým...
SOUHRN: Jak si vedli Zbrojováci v reprezentaci?
Ostatní
27.03.2024 | Martin Lísal. FOTO: fotbal.cz

SOUHRN: Jak si vedli Zbrojováci v reprezentaci?

B r n o - Březnová reprezentační pauza je u konce, do svých týmů se postupně vracejí i hráči...
SOUHRN: Zbrojováci na hostování
Ostatní
25.03.2024 | Martin Lísal

SOUHRN: Zbrojováci na hostování

B r n o - V reprezentační přestávce je rubrika, mapující osud hráčů Zbrojovky na hostování,...