Berkovec po vítězné premiéře: Musíme dál makat a sbírat body
B r n o – Gólman Martin Berkovec si jen stěží mohl přát lepší premiéru v brněnském dresu. V Opavě vychytal čisté konto a několika důležitými zákroky pomohl Zbrojovce k výhře 2:0.
Jednatřicetiletý gólman byl od hlavy až k patě oblečen v černém. A když se hned v páté minutě tygřím skokem vrhl po míči při Čvančarově šanci a zneškodnil tak případnou dorážku, mohl pamětníkům připomínat legendárního Lva Jašina. Snad jen pověstná čepice chyběla.
Stará fotbalová pravda hovoří o tom, jak je důležité se chytit prvním zákrokem. Tobě se to povedlo hned v páté minutě. Jak těžký zákrok to byl?
Záleží, jak těžký si ten zákrok udělám já (úsměv). Kdybych byl zalezlý, asi bych se nedostal tak blízko, je to hodně o postavení. Kdyby ten míč dloubnul, je to jiné, naštěstí to dopadlo takto. Pak už bylo důležité se jen zorientovat, kde je balón, a zneškodnit i dorážku. Vyšlo to. Chytal jsem po dlouhé době a jsem rád, že se hned tu úvodní šanci povedlo zneškodnit.
Chvilku poté to Čvančara zkoušel z druhé strany, to byl hodně svižný vstup do zápasu. Který ze zákroků byl nakonec pro tebe nejsložitější?
To už bylo trochu z úhlu, jen jsem si počkal na zakončení, střela byla slabší. Pak ještě ve druhé půli kopali ten přímák z dobré pozice. Neviděl jsem balón, jen hráče. Podle jeho postavení a běhu ale bylo jasné, jak bude střílet. Nejtěžší a nejdůležitější zákrok byl asi hned ten první. Ve druhé půli už toho domácí moc neměli, kluci skvěle bránili, skákali do střel, nemusel jsem nic řešit. Opava hrála hodně na standardky, ale byli jsme na to připravení, nahecovaní. Vyšlo to dokonale, i na hřišti jsme hodně mluvili, plácali jsme si, to vždycky pomůže celému týmu víc, než po sobě řvát.
Co souhra se stopery, klapala?
Bez větších problémů. Jasně, chvilku to trvá, než si na sebe zvykneme. Nevím, na co jsou kluci zvyklí, já hrávám trochu výš, pomáhám s náběhy za obranu, takže jsem je občas možná překvapil výběhem (smích). Ale to si sedne, to není problém. Základ je, že kluci to dobře odbránili, blokovali střely, jednu Šumby vyhlavičkoval z brány. Tak to má být. Máme teď další tréninky na to, abychom se dál zlepšovali. Musíme dál makat a sbírat další body.
Co se týče přímých kopů, v základní sestavě nescházel stoper Březina, který se z této parkety často prosazuje. Góly nám dal v dresu Táborska i Žižkova. Věděl jsi o této hrozbě?
Před utkáním jsme se o tom s trenérem Doležalem bavili, že ty přímáky umí kopnout, je v tom hodně silný. Věděl jsem, jak to kope, vždycky je výhoda, když tohle člověk ví, staví si pak zeď jinak. Nakonec zahrával David jen jeden, pak pro zranění musel střídat.
Ve druhé půli jsme měli řadu šancí výhru potvrdit, dlouho se to ale nedařilo. Kdy definitivně jsi začal věřit ve výhru?
Přiznám se, že při té penaltě už jsem věřil, že to definitivně zlomíme. A pak to odvolali, pořád to bylo 1:0 a to víte, že může něco padnout třeba ve čtvrté minutě nastavení. Naštěstí to tam pak Hláďa uklidil a ten závěr jsme už mohli uhrát v klidu.
Podmínky byly nakonec lepší, než třeba při prvním lednovém kole. Byla i přesto zima cítit?
V první řadě musím říct, že hřiště bylo fajn. Na jedné straně bylo sluníčko, tam jsem se cítil parádně, na druhé už byl stín a tam byla trochu kosa (úsměv). Ale bylo to v pohodě. Gólman s tímhle počítá, musí se hodně hýbat, i když se nic neděje, protože jenom stát, to by zmrznul.
První start, první nula, první výhra a vítězný pokřik. Ideální premiéra, ne?
Jsem rád, že to takhle dopadlo a mohl jsem týmu pomoci. Snad si to sedne ještě víc, půjdeme dál a budeme sbírat body. Na pokřik jsem se chytil dobře, Šury ho předříkává a my ho jen opakujeme, takže to není problém (smích).
Teď jedete do Ďolíčku, zdejší specifické prostředí dobře znáš. Hrát se ale bude bez fanoušků, takže o tradiční pokřik na gólmany soupeře přijdeš. Zažil jsi ho v minulosti v dresu Slavie či Karviné?
Jasně, pokřik znám (smích). Nijak mi ale nevadil. Pokud si vzpomínám, jednou to křičeli, jednou zase ne. Beru to tak, že to k zápasům v Ďolíčku patří. Prostředí znám, i když to bez fanoušků bude samozřejmě jiné. Co jsem viděl záběry, tak hřiště asi nebude žádná hitparáda, ale tak to v zimě bývá, popereme se s tím.
Budeš vypisovat do kabiny nějakou prémii za případný bodový zisk?
Možná nějaké občerstveníčko bude, je nás víc, co jsme tam hráli. Ale jde hlavně o ty body. Měli bychom něco urvat, abychom se dotáhli na tu skupinku, co je nad námi. Urvat bodíky, ať se dole nemeleme ve čtyřech o tři sestupová místa.
Díky za rozhovor!
