Buchta o prvním ligovém gólu: Vyšlo to parádně, ale moje chyba to přebila
B r n o - Nedávno jednadvacetiletý Petr Buchta prožíval po utkání v Ostravě rozporuplné pocity. Vstřelil sice první ligový gól v kariéře, nicméně na druhé straně se přichomýtl k úvodní brance zápasu, jeho tým prohrál a po utkání navíc musel sledovat, jak spoluhráče Traorého odvážejí do nemocnice.
Petře, pro premiérovou ligovou trefu jste si asi vysnil lepší kulisy. Co si ze samotného zápasu vybavíte jako první?
Bohužel asi ten první inkasovaný gól. Povedlo se mi odebrat míč, nechtěl jsem nic vymýšlet a měl v plánu ho odehrát. Bohužel jsem trochu zazmatkoval, trefil spoluhráče a od něj se to odrazilo tak, jak se to odrazilo. Ten moment zápas dost ovlivnil.
A co vás? Neznervózněl jste?
Na pár minut ano, člověk v hlavě má, že to pokazil. Pak jsem se v rámci možností trochu otřepal a snažil se nadále hrát tak, abych byl platný.
Nastoupil jste na pozici štítu, jak moc to pro vás bylo nezvyklé?
Naposledy jsem na tomto postu hrál kdysi dávno ještě snad v mládeži. Ale nevybírám si, jsem rád za každý start. Máme velkou marodku, mým úkolem bylo odebírat míče, tříštit útoky soupeře a nic nevymýšlet. Víc se běhá než na stoperu, ale s tím jsem problémy neměl.
Pomohl vám hodně i zkušený Pavel Zavadil?
Rozhodně, dost toho vybojoval i dozadu, byť měl úkoly ofenzivní, navíc pomohl i slovem, radou.
Ostrava měla hodně mladý tým, stejně jako vy. Nasadili pár nových hráčů, byli hůře čitelní?
Nemyslím, že by to pro zápas bylo nějak zásadní. Museli udělat nějaké změny, výsledkem byl vyrovnaný zápas, spíše bojovný než pohledný. O výsledku rozhodly chyby, jednu z nich jsem bohužel udělal já.
Pak jste ji ovšem napravil gólem. Prvním v lize, a opravdu výstavním. Byl jste hned rozhodnutý, že zkusíte vystřelit?
Možná mi to každý neuvěří, ale byl to záměr (úsměv). Dostal jsem dobrý míč a střela vyšla ideálně. Navíc gólman přes obránce mnoho neviděl. Bohužel to nakonec k bodům nestačilo, i když v závěru jsme byli blízko při standardní situaci. K ničemu to nebylo, moje chyba to přebila, takže ve výsledku mám pocity spíše negativní. Navíc nás dost zasáhlo to, co se stalo Momovi po utkání.
Sledujete nadále jeho stav?
Zprávy máme čerstvé, sledujeme to. Zaplaťpánbůh, měl by být už z nejhoršího venku.
Jaká bude příprava na Slovácko?
Intenzivní. Tím, že se hraje v pátek, odpadl volný den, takže trénujeme. Čeká nás důležitý zápas, ve kterém už opravdu musíme zabrat, Slovácko je na tom stejně jako my a naše šňůra už je hrozivá.
Máte už nějaké náznaky, jaká bude sestava?
Na to je ještě brzy, to nechám na trenérech. Já jsem rád, když mohu nastoupit.
Loni jste odehrál dvanáct zápasů, letos máte zatím na kontě tři. Můžete to loňské číslo překonat?
Rád bych. Ale musím eliminovat všechno, co by bylo podobné té včerejší chybě, jinak platný týmu moc nebudu.
Může vám pomoci i to, že dokážete hrát na více postech?
Může to být výhoda. Já se nejlépe cítím na stoperu, ani jsem donedávna nevěděl, že jsem vlastně univerzál (úsměv). Pak jsem se jím stal. Na beku je to trochu jiné, víc se útočí, což mi nevadí, ale na druhou stranu mám rezervy například v centrech.
Co vaše reprezentační kariéra? V dubnu první start a hned asistence, dostal jste pak ještě další pozvánku?
Na utkání s Holandskem jsem byl náhradníkem. Uvidíme, jestli nějaká šance ještě přijde. Tu první jsem dostal, protože mi začaly naskakovat ligové starty, takže důležité pro to je hlavně hrát.
Mohl by vám pomoci i vstřelený gól?
Stěžejní to pro obránce asi není, i když pozitivem to samozřejmě bude. I pro mou psychickou pohodu.
Díky za rozhovor a ať se daří.
