Dvojrozhovor s kondičními trenéry o fyzické připravenosti hráčů na novou sezonu
Zatímco kondiční trenér Jakub Fikar působí ve Zbrojovce Brno bezmála dva roky, Miroslav Mikšíček se k mužstvu připojil teprve před měsícem. Přesto se oba důležití členové realizačního týmu dokázali rychle sladit a během krátké doby výrazně zapracovali na kondiční i silové stránce hráčů.
Míro, do Zbrojovky jsi přišel přibližně před měsícem. Jaká byla tvá očekávání od spolupráce s kolegy z realizačního týmu?
Miroslav Mikšíček: S Jakubem jsme se několikrát potkali už na jaře. Byli jsme v pravidelném kontaktu, takže jsem si vytvořil poměrně jasnou představu o jeho pohledu na tréninkový proces. Byl jsem přesvědčený, že naše spolupráce bude fungovat, protože se na spoustu věcí díváme velmi podobně. Od prvního dne mám pocit, jako bychom spolu pracovali už dlouho. Někdy v takto velkém realizačním týmu trvá, než si vše sedne, ale u nás to do sebe zapadlo prakticky okamžitě.
Jakub Fikar: Po profesní stránce jsem nevěděl, co přesně mám od Míry čekat, ale lidsky jsem si byl jistý. A opravdu mám pocit, jako bychom byli kolegové už dlouhou dobu, což je podle mě známka toho, že všechno funguje.
Změnili jste nějakým způsobem tréninky s ohledem na kondiční připravenost hráčů?
JF: Díky Mírovu příchodu se můžeme víc ponořit do detailů a trénovat intenzivněji než dřív. Základem bylo, že jsme se shodli, co týmu schází. Přišlo deset nových hráčů, to je prakticky polovina kádru. I když jsem ve Zbrojovce delší dobu, stále některé hráče poznávám, takže se opravdu zaměřujeme na každý detail.
Nastaly nějaké změny v analýze tréninkového procesu?
MM: Už během jarních debat jsme se s Kubou snažili nejen o objektivní analýzu, ale i o subjektivní hodnocení. Když jsme sledovali zápasy, shodli jsme se, že tým potřeboval zapracovat na rychlostní vytrvalosti a intenzitě.
JF: Všechno vychází z práce Martina Svědíka. My jsme tady od toho, abychom poskytli servis a připravili hráče na jeho styl hry. Pokud chceme po ztrátě míče okamžitě presovat, musíme vědět, jak fyzicky připravení hráči musí být.
MM: I proto jsme do přípravy zařadili intervalové hry, které se dřív moc nevyužívaly.
JF: Přesně tak. Důležitou roli hraje i silová připravenost hráčů. Už na začátku jsme si řekli, jak by měli na hřišti vypadat. Pak jsme si stanovili, co můžeme udělat, abychom hráče zlepšovali a zároveň snižovali riziko zranění.
Kubo, za dva roky, které jsi u týmu strávil, se ve Zbrojovce vyměnilo 21 hráčů. Jak tomu přizpůsobujete kondiční složku tréninků?
JF: Hráče dokážeme navnímat docela rychle. Složitější je to s trenéry – musíme pochopit, co od týmu očekávají. Když přijde nový trenér s asistentem, je klíčové získat jejich důvěru. Oni mají poslední slovo.
MM: Důvěra mezi trenéry je zásadní. Dlouhodobě pracuji s Martinem Svědíkem a funguje to skvěle. Když se podaří trenéra přesvědčit o nějakém návrhu, je to ku prospěchu celkové připravenosti týmu.
Někteří hráči říkali, že nikdy nezažili náročnější letní přípravu než tu letošní. Sdílíte jejich názor?
MM: Před příchodem do Brna jsem měl určité představy, kam tým můžeme dostat. Teď máme pocit, že mužstvo posouváme na určitou subjektivní hranici, a přitom zůstává zdravé, což je ideální scénář. Neobjevují se problémy jako přetížení hamstringů, lýtek nebo přitahovačů. Spíš jde o únavu z vysoké intenzity, což je přesně to, co chceme.
JF: Je důležité říct, že jsme plán přípravy nestříleli od boku. Už dopředu jsme věděli, o kolik můžeme navýšit objem oproti předchozím mikrocyklům. Výhodou je, že Martin Svědík přišel už na konci minulé sezony a hráči se stihli adaptovat na jeho styl trénovaní.
Kdo z nově příchozích vás nejvíce překvapil kondiční připraveností?
MM: Velmi mile mě překvapil Oliver Velich. Je pracovitý a má obrovský potenciál.
JF: Zároveň si myslím, že z něj můžeme dostat ještě víc. Celkově je skvělé, že všichni začali přípravu bez manka a nikdo v testech nepropadl. Máme různé typologie hráčů. Patrik Čavoš je výborný vytrvalec, Oliver Velich dynamický typ a silově nejlépe dopadl Kuba Klíma.
Jak hodnotíte letní soustředění, které se konalo o týden dřív než obvykle?
MM: Nešlo o typické herní soustředění zaměřené na standardky nebo herní součinnosti. Bylo to kondičně-herní soustředění. Museli jsme to nakombinovat a myslím, že se nám to povedlo.
JF: Chyběl nám sice jeden specifický silový trénink, který jsme nahradili na hřišti, ale jinak soustředění splnilo svůj kondiční účel.
Na soustředění jste byli dvakrát běhat, což se dnes už moc nedělá…
JF: Mám pocit, že se to trochu vrací. Ne úplně, ale trend dělat vše jen na hřišti možná trochu ustupuje. Když jsme hráčům řekli, že si mohou jít v teniskách zaběhat a „vypnout hlavu“, byli vlastně docela rádi.
MM: Běháním můžeme hráče šetřit z pohledu akcelerací a decelerací, kterých je při herních aktivitách hodně. Zároveň tím uvolníme jejich pohybový aparát i psychiku. V objemu přípravy ale běh tvoří maximálně 15–20 %.
Říká se, že od 60. minuty jde výkon hráčů hodně za kondičním úsekem...
MM: Snažíme se připravit tým na hru ve vysoké intenzitě po celou dobu utkání. Nejde to dohnat za měsíc, ale myslím, že jsme se posunuli. Už zápas v Tychách ukázal, že dokážeme hrát vysoký presink většinu utkání. Věřím, že budeme schopni pracovat naplno od první do poslední minuty.
JF: Všechno je o intenzitě a objemu zatížení. Když hráči nejsou v tréninku vystavení maximální záteži, nemůžeme čekat, že ji přenesou do zápasu.
MM: V tomto směru bych rád pochválil celý realizační tým. Ať jde o Pavla Zavadila, Honzu Baránka či Jirku Saňáka, všichni drží tým neustále v pozoru. Nikdo si neodpočine ani na vteřinu. Neustálé vyžadování intenzity je zásadní, ačkoliv jde jen o trénink.
Zbrojovka vyhlásila útok na postup. Jaké cíle si kladete v realizačním týmu?
JF: Skvělé je, že víme, co chceme hrát. Všichni považují kondiční složku za klíčovou součást tréninků. Chceme v tom pokračovat, protože jen tak můžeme být dominantní po celý zápas.
MM: Zásadní je komunikace mezi kondičními trenéry, asistenty a hlavním trenérem. Zasahujeme do intervalů, zatížení i odpočinku. Bavíme se o tom, jestli trénink bude ve velkém prostoru 10 na 10, nebo malém 3 na 3. Je důležité, aby všechno směřovalo jedním směrem, a zatím se to daří. Věřím, že se to brzy ukáže i v ostrých zápasech.
