Michal Ševčík: Každý den s "áčkem" se snažím využít
B r n o - Když se Zbrojováci někam přepravují vlastními auty, musí si Michal Ševčík hledat řidiče - osmnáct mu bude teprve v létě. Suverénně nejmladší hráč v brněnské kabině zažívá svou první přípravu s "áčkem", za sebou už má i první zápas mezi muži. O své dosavadní dojmy se podělil v následujícím rozhovoru.
Michale, jak se ti zatím daří válčit s nástrahami zimní dřiny?
Je to hodně náročné, rozdíl je hlavně v intenzitě a náročnosti tréninků. Skoro každý den jedeme dvoufázově, hřiště, hala, posilovna, běhání v lese. A samozřejmě je rozdíl ve spoluhráčích, v dorostu jsme od sebe věkově maximálně rok nebo dva, zatímco v áčku můžu trénovat po boku výrazně zkušenějších hráčů.
Výběhy do terénu už nejsou tak běžné, jako bývaly dříve. Byla to pro tebe úplná novinka?
V mládeži jsem něco takového asi nezažil, ale přes vánoční svátky jsem chodil běhat, abych splnil individuální plán a nachystal se na to. Ale na něco takového se ani moc připravit nedá (smích).
Máš za sebou i zápasový debut proti Blansku, byl jsi nervózní?
Hrál jsem poločas a prvních dvacet, pětadvacet minut jsem nervózní opravdu byl, necítil jsem se moc dobře. Postupně jsem zjišťoval, co je třeba, jak rychle musím reagovat a jak si mám co nejlépe pokrýt balon, postupně se to celkem zlepšilo. Na druhý poločas jsem zůstal ještě na lavičce, kdyby bylo případně potřeba naskočit, ale k tomu už nedošlo. Dostal jsem se i do zakončení, jednou jsem střílel z dobré pozice. Ale to už by asi bylo moc, dát hned při prvním utkání gól (úsměv).
To by se asi i prodražilo, ne? Už ti pokladník jako nováčkovi něco naúčtoval?
Za zápas v přípravě to asi nebude nic, ale zápisné samozřejmě platím, to už mi kluci rozpočítali. Dostal jsem ale poměrně dlouhý čas na splacení, tak můžu šetřit.
S kým si v kabině nejčastěji popovídáš?
Nejvíc se asi bavím s hráči, ke kterým mám věkově nejblíž. To jsou David Jurásek, Ondra Pachlopník, Martin Sedlák a gólman Vojta Marek. S těmi se znám z devatenáctky. Když jsem přišel, řekli mi starší kluci jako Eisi a Meggy, co se může, co se nemůže, jak to v kabině chodí a jaké jsou v kabině pořádky. Moc se to ale neliší od toho, co znám z dorostu, nic zásadnějšího mě nepřekvapilo.
O víkendu vás čekají dva zápasy po sobě, už jste se bavili o tom, kdo toho kolik odehraje?
Minutáž asi bude větší, uvidíme, jak to bude vypadat a kolik nás bude zdravých. Jestli dáme dohromady dvě jedenáctky, nebo někdo odehraje ještě větší úsek.
Jaký post ti na hřišti vyhovuje?
V pátek jsem hrál ofenzivního záložníka, ta pozice mi spolu s hroťákem sedí asi nejvíc, hraju to odmalička. Ale půlku podzimu jsem naskakoval na kraji a celkem jsem se to naučil hrát, takže ani s tím nemám problém.
Už se s tebou trenéři bavili o výhledu pro jaro? Nebo je to ještě předčasné?
Zatím jsme to vůbec neřešili, jestli áčko, béčko nebo dorost. Teď se soustředím na to, abych ukázal, jestli na to mám, nebo ne. A každý den se snažím využít k tomu, abych se něco po boku zkušenějších hráčů naučil.
Občas si s vámi zatrénuje i Ríša Dostálek, pamatuješ si ho ještě jako hráče?
Naživo jsem ho asi nikdy neviděl, jen v nějakých záběrech na internetu. Když hrával, byl jsem ještě v Třebíči a Zbrojovku jsem neměl moc možností sledovat. Do Brna jsem přišel později.
Jezdí za tebou známí a příbuzní? A byli i teď v Blansku?
Teď v Blansku byli rodiče a dědové. Kromě rodiny se často jezdí dívat i trenéři, jsme v kontaktu.
Díky za rozhovor a ať se daří!
