Fanoušci musí vidět, že hráči dávají do zápasu všechno, říká asistent Baránek

Ve svých 31 letech patří mezi nejtalentovanější české trenéry a teď přišel do Brna jako pomyslná pravá ruka trenéra Martina Svědíka. Asistent Jan Baránek v rozhovoru popisuje, jakým způsobem se rozhodoval o přijetí nabídky ze Zbrojovky, co od nového angažmá očekává i jak mu pomáhá v práci studium profesionální licence.

Jak dlouho jste s trenérem Svědíkem konzultovali, že půjdete do Zbrojovky? Musel tě přemlouvat, nebo bylo Brno jasná volba?

Řekl bych, že to byla hodně rychlá akce, ale přemlouvat mě nemusel, protože my jsme byli domluveni, že s ním půjdu s největší pravděpodobností kamkoliv. Takže já jsem na to byl připravený a ani chvíli jsem neváhal.

Bylo to tedy o jednom rychlém telefonátu a pak jste šli hned pracovat? 

Telefonátů bylo víc, ale když už jsme si zavolali v té finální fázi, tak jsme si vlastně jen potvrdili, že se jedeme podívat na utkání ve Zlíně.

Jak vnímáš ze své pozice aktuální výzvu, kterou je trénování ve Zbrojovce?

Vnímám to jako velkou výzvu, protože si myslím, že jsme přišli v ne úplně ideální situaci. Velmi rád vzpomínám na zápasy, které jsem tady hrával, protože atmosféra zde byla vždycky dobrá. A právě to je jedna z výzev, kterou chceme s trenérem Svědíkem splnit, a to vrátit lidi zpět na stadion. Důležité je, ať máme ten fotbal pro koho hrát, protože to je podle mě základ.

Ze tří zápasů jste uhráli sedm bodů, dvakrát jste si s fanoušky užili děkovačku. Má vše zatím takové parametry, jaké jsi očekával?

Start je to určitě dobrý, ale samozřejmě některé části zápasů povedené nebyly. Už jsme to několikrát zmiňovali, že nejsme kouzelníci, ale s každým tréninkem, zápasem, videem i pohovorem s hráči se snažíme posouvat celý tým. Myslím si, že to pak ocení i lidé, kteří na ten fotbal přijdou. Určitě nechceme říkat, že budeme pořád vyhrávat, protože takto to ve fotbale nechodí. Stát se může cokoliv, ale fanoušci si vždy musí říct, že hráči nechali na hřišti všechno, i když to třeba výsledkově nevyšlo.

Když se ještě vrátím k těm oslavám s fanoušky v Líšni i doma proti Olomouci. Je tohle ten důvod, proč fotbal děláte?

Myslím si, že to musí být ten důvod. Když se budeme posouvat jako tým, tak ti lidé za námi budou jezdit i ven. A doma nemusí být vždy vyprodáno, ale když tady fanoušci vytvoří skvělou atmosféru, tak budou náš motor a dvanáctý hráč zároveň. A samozřejmě pak i ty oslavy stojí za to.

Ty sám jsi ještě nedávno byl profesionálním fotbalistou. Hráči před domácím publikem 11 měsíců nevyhráli, dokážeš říct, co se jim muselo honit hlavou, když to prokletí prolomili?

Těch 11 měsíců bez domácí výhry jsem asi nezažil, možná jsem nezažil ani měsíc. Ale myslím si, že s těmi zlepšujícími se výkony si hráči sami uvědomili, že to zvládnou. A snad si za výhrami půjdeme i dál a do konce sezóny to bude lepší a lepší. V novém ročníku do toho pak musíme vkročit ještě lépe.

Když se vrátím k trenérskému štábu, co konkrétně tam máš na starosti?

Úplně bych to nechtěl specifikovat. Teď toho byla opravdu spousta, navíc přišel ještě videoanalytik František Ševinský. Nejsme tu ještě ani měsíc a máme za sebou prvních pár utkání, ale postupně to chceme vše zformovat. Ve zkratce je to tak, že já mám na starosti rozbor soupeře po utkání, Jiří Saňák se zase zaměřuje na přípravu na soupeře. A samozřejmě v tréninkovém cyklu se vše různě mění. Nemáme striktně rozdělenou defenzivu a ofenzivu, spíše věci řešíme vzájemnými konzultacemi. Všechno pak zastřešuje a finální rozhodnutí určuje hlavní trenér.

Teď máte za sebou náročný týden. Jak na ten složitý program hráče připravujete a co čekáte konkrétně od utkání ve Vlašimi?

Já jsem byl osobně v Ostravě, kde Vlašim hrála naposledy a myslím si, že je to nadstandardní druholigové mužstvo, co se týče hry s míčem. Určitě nesmíme nic podcenit a očekávat, že vše půjde samo poté, co jsme získali ze tří utkání sedm bodů. Je nezbytné se zkoncentrovat a neopakovat chyby, které jsme v předchozích zápasech udělali. Ale jinak se připravujeme standardně, do větších detailů nechci zacházet.

Rozumím, zůstanu u našich soupeřů. Všichni kolem nás bohužel vyhrávají, připouštíte si tlak?

Výsledky sledujeme, ale stojím si za tím, že ve všech zápasech, co jsme tady, jsme byli lepší. Nemyslím si, že bychom neměli mít strach, nějaká ztráta může přijít. Ale ta nastolená cesta je správná a pokud takhle budeme hrát i dál, tak tu záchranu musíme zvládnout.

Ty jsi byl dříve ve Slovácku a poté ses přesunul k jedenadvacítce. V kabině s tebou teď sedí trenér brankářů Tomáš Čechovič, který má na starosti gólmany U21 na Slovensku. Proběhlo už mezi vámi nějaké pošťuchování?

On nemůže nic moc říkat, protože ve dvou přátelských utkáních jsme je dvakrát porazili. Samozřejmě teď si dělám legraci. Každý jsme na turnaji v jiné skupině a každý tam máme dva papírové favority. Neříkám, že my jako Česko nechceme postoupit, ale musíme si nalít čistého vína, že Německo i Anglie mají mnohem větší možnosti a papírově silnější kádr. Určitě tam však nepojedeme s poraženeckou náladou. Navíc kdybychom hráli někdy v průběhu turnaje proti Slovensku, tak by to bylo samozřejmě zajímavé zpestření. Já přeji úspěch i Slovákům.

Zažil jsi Euro jako hráč a teď jako trenér. Je to pro tebe výhoda, že už vlastně víš, do čeho jdeš?

Myslím si, že to výhoda být může, když se dokážu do té situace vžít i jako hráč. Zároveň neříkám, že je nutné hrát fotbal, abyste mohli být trenérem, to určitě ne. Ale často se vám pak určité situace vybaví, zvlášť pokud jste ještě nedávno aktivně hráli. Já se na to těším i z osobního hlediska, protože ne každý má možnost zažít mistrovství Evropy jako fotbalista i jako kouč. Pro mě je to skvělá zkušenost a jsem za ni opravdu rád.

Zároveň si teď děláš trenérskou licenci. Můžeš nám přiblížit, jak tě to ve tvé práci aktuálně limituje či obohacuje?

Ke studiu profesionální licence mohu říct jen samá pozitiva. Proti loňskému roku přibyla angličtina zaměřená specificky na fotbalové prostředí. Nejde o obecnou angličtinu, ale spíše o jazyk, který slýcháme při komentování zápasů, například v Premier League. Často se jedná o výrazy a spojení, která nelze jednoduše přeložit, a právě těm se věnujeme. Tato tzv. „footy English“ je velmi specifická a považuji ji za velmi zajímavý doplněk studia.

Dále máme možnost setkávání se zahraničními lektory a odborníky, absolvovali jsme také mezinárodní výměnný program, během kterého jsme spolupracovali s trenéry z Polska, Slovenska a Maďarska. Další výjezd je plánován do Francie, takže tyto zkušenosti mě profesně i lidsky velmi obohacují.

Výuka probíhá jednou měsíčně, zpravidla od pondělí do středy. Vzhledem k tomu, že po zápasových víkendech míváme v pondělí volno, neznamená to pro mě výrazný zásah do pracovního režimu. V týmu máme široký realizační tým a jsme spolu v každodenním kontaktu, takže mám stále přehled o dění na trénincích. Navíc mi vůbec nevadí na chvíli vystoupit z běžného prostředí a načerpat nové impulzy. Studium je zaměřené na moderní trendy ve fotbale, takže mohu do týmu přinášet aktuální poznatky a nový pohled na tréninkový proces. V tomto ohledu je to pro mě opravdu přínosné.