Libor Došek: Cítil jsem, že potřebuji udělat nějakou změnu
Po devíti letech ve funkci vedoucího mužstva se rozhodl Libor Došek ukončit své působení ve Zbrojovce. Bývalý skvělý útočník a člen Klubu ligových kanonýrů se v rozhovoru ohlíží za uplynulými roky a vysvětluje příčiny svého odchodu.
Proč ses rozhodl skončit na pozici vedoucího mužstva právě v této sezóně?
Je to možná trochu paradox, že odcházím v době, kdy se všechno vyvíjí správným směrem, ale přemýšlel jsem o tom už zhruba půl roku. Cítil jsem, že potřebuji nějakou změnu. Na pozici vedoucího A-týmu jsem byl spoustu let. Dospěl jsem k tomu, že bych si rád zkusil i něco jiného. Rozhodl jsem se někdy na začátku léta.
Šlo tedy spíše o tvé profesní ambice?
Ano. Zatím nedokážu říct, jestli budu pokračovat u fotbalu nebo mimo něj, ale vnímám, že bych měl mít před sebou nějakou novou výzvu.
Můžeš popsat, jak se tvoje práce za devět let vyvinula a co vlastně obnáší pozice vedoucího mužstva?
Na postu vedoucího mužstva jde o kompletní organizaci všech věcí kolem A-mužstva – zajišťování soustředění, dopravy, komunikaci s trenéry, plánování letních a zimních kempů či starost o zahraniční hráče. Někdy je toho méně, jindy hodně. Třeba když přijde spousta nových hráčů, nastává období velkého shonu. Během sezony je to možná trochu klidnější, jenže pak se hned řeší další soustředění.
Teď jsi už přes týden doma. Nechybí ti ten sportovní ruch?
Zatím ne. Celý život jsem byl navyklý na to, že o víkendech nejsem doma. Teď to mám naopak a poznávám něco nového. Rodina si také musí zvykat, že s ní trávím soboty a neděle, ale je to příjemné.
V uplynulých devíti letech se klubu ne vždy dařilo. Nenapadlo tě někdy, že skončíš i dříve?
Určitě se to párkrát stalo. Prožili jsme si zde náročná období, měnili se u týmu trenéři s různými styly. Ale to je asi normální v každé práci.
Ozval se ti už nějaký jiný klub s nabídkou práce?
Ne, zatím jsem žádné nabídky nedostal. Přece jen to zatím není tak dlouho od chvíle, kdy jsem skončil.
Když se ještě ohlédneme za těmi devíti lety, co ti bude chybět nejvíc?
Určitě kabina. Jako hráč i vedoucí jsem byl zvyklý na tu skvělou energii. Když jsem přišel mezi hráče, tak jsme si říkali srandičky nebo zahráli bago. Celá atmosféra kabiny mi bude chybět.
Nepřemýšlel jsi o tom, že by sis ještě šel zahrát?
Ne, fotbal hrát nebudu. Je potřeba si uvědomit, že už mám nějaký věk, takže hraní přenechám mladším.
Která vzpomínka ti v hlavě ze Zbrojovky utkvěla nejvíc?
Asi nedokážu říct jednu konkrétní věc. Jsem hlavně rád, že teď celý klub někam směřuje. Budu Zbrojovce držet palce, ať se jí povede postup do první ligy už v této sezoně.
Uvidíme tě ještě někdy na našem stadionu?
Určitě. Devět let je dlouhá doba, Zbrojovka bude navždy v mém srdci.
Slavnostní předání dresu Liboru Doškovi se uskuteční v sobotu před utkáním proti Prostějovu.
