ROZHOVOR Z PROGRAMU: Luděk Pernica

ROZHOVOR Z PROGRAMU: Luděk Pernica

B r n o - Součástí zápasového bulletinu pro utkání se Zlínem byl i rozhovor s navrátilcem Luďkem Pernicou. Jeho přepis vám tradičně nabízíme i na webu.

V zimním období se v kabině Zbrojovky objevili čtyři nováčci. I když v jednom případě to není tak úplně přesné. Obránce Luděk Pernica totiž prostředí na stadionu Zbrojovky velmi dobře zná, je odchovancem klubu a působil tu až do roku 2014. Nyní se tedy vrátil pomoci rodnému městu, v Brně hostuje z Plzně a právě on je hlavní tváří dnešního bulletinu.

Luďo, kde odstartovala tvoje fotbalová kariéra? V Blansku, nebo případně v Boskovicích, které některé zdroje uvádějí jako tvoje rodiště?
V Blansku nebyla porodnice, takže jsem se narodil v Boskovicích. Jinak jsme ale odmalička bydleli přímo v Blansku, kde jsem taky někdy v pěti letech začal s fotbalem.

A vždycky spíš vzadu, nebo i na jiných postech?
Právě že ne, hrál jsem v útoku a dával jsem nejvíc branek. Možná i proto si mě v roce 2000 vybral trenér Sommernitz do Zbrojovky. Nábor tehdy probíhal na umělce Za Lužánkami, od té doby jsem tady.

Těžíš z toho i teď? Přece jen pár gólů jsi v kariéře už z pozice obránce dal. V jedné sezóně to byly dokonce tři trefy.
Je to možné, i když bych si to sám představoval ještě o něco lepší. Sem tam někdo říká, že branek dávám málo, hlavně Kalda Maléř (smích). Dařilo se mi po návratu do ligy v roce 2012, kdy jsem dal gól na Slovácku a pak po remíze s Teplicemi ještě v Plzni, kde jsme vyhráli 3:2. A třetí gól jsem přidal s Jihlavou, kde se dvakrát trefili Švanci a nově příchozí Michal Škoda.

Přerod v obránce byl v Brně postupný, nebo náhlý?
Náhlý. Hned ze začátku jsem šel na kraj obrany, pak na stopera. A od té doby jsem nehrál nic jiného, maximálně nějaký zápasový záskok v záloze. V lize jsem pod trenérem Beránkem začínal na pravém kraji, postupně jsem se zase dostal na stopera.

A už tehdy jste si pod trenérem Kotalem vyzkoušeli i hru na tři stopery, ne?
Vybavím si i ten zápas, proti Teplicím, výhra 3:2. A gól tehdy dával i Pavel Košťál, pro kterého to byl snad první zápas u nás.

V době přestupu do Jablonce v médiích hodně rezonoval termín Galácticos. Nebylo to tehdy skoro až svazující?
Ani ne. Bral jsem to v pohodě a tým to asi taky nějak nerozhodilo, skončili jsme hned první rok třetí a postoupili do Evropské ligy. Přes Kodaň jsme se dostali na Ajax, kde to bylo trošku smolné.

A jak hráč odjinud vnímá třeba severočeské derby?
Bývalo to celkem vyhecované, takže jsem to taky bral hodně prestižně. Hned první derby jsme v Liberci vyhráli 1:0 a bylo to snad po dvaceti letech, co tam Jablonec zvítězil. To byla velká euforie, region ty zápasy hodně bere.

Pak přišel přesun do Plzně. Nemrzí tě, že jsi těsně přišel o titul?
Je to tak, podepsal jsem už v zimě, ale půlrok jsem ještě zůstal v Jablonci. A to byl zatím poslední titul Plzně. Pak jsme skončili dvakrát druzí, hráli Ligu mistrů a postoupili z ní do jarní fáze Evropské ligy, takže to taky bylo fajn. Plzeň byla specifická, prostředí vytváří velký tlak, každý zápas musíte být dominantní.

Kruh se v lednu uzavřel. Jaké změny si člověk po návratu do Brna všimne nejdříve?
Na první pohled přibyla střecha, v Brněnských Ivanovicích je nová umělka. A samozřejmě se obměnili hráči, moc jich tu nezbylo, je to už dlouhá doba. Už jsem vzpomínal, že z hráčů jsem tu zažil jen Šumbyho, kluky z mládeže, Sedyho, Šuryho a a další. A dobře jsem znal i Vaňous, toho znám odmalička.

Hned první trénink jsi jako jediný vyběhl v kraťasech, čímž jsi navázal na tradici otužilých obránců. Teď už ale oblékáš dlouhé tepláky, že?
Ze začátku mi to problém nedělalo, ale teď už to jde do mrazů a občas si radši i já vezmu dlouhé. Samozřejmě v Jablonci byly jiné zimy, takže jsem si zvykl. Kluci mi už říkali, že jsem jako Peťa Pavlík, nebo Pavel Eismann. Zkrátka vždycky někdo z obrany musí být v krátkém.

Z úvodních čtyř zápasů jara máte čtyři body, jak s tím jsi spokojený? Mohlo jich být víc?
Bodů mohlo a mělo být víc. Hodně slýchám, že výkon na Bohemce byl dobrý, ale je škoda, že to bylo bez bodů. Je potřeba se od toho výkonu odpíchnout a začít doma bodovat, to je pro záchranu potřeba. Teď se bez diváků ty rozdíly trochu stírají a venku se nám docela daří, doma ale potřebujeme bodovat víc.

Schází Zbrojovce podpora diváků?
Zrovna nám to chybět může, sám si pamatuju, že nás dokázali dotlačit k výhře, když se zápas lámal. Teď je slyšíme maximálně za plotem, výhoda domácího prostředí se trochu ztrácí a zůstává jen to, že jste zvyklí na trávník.

I to může hrát roli, hraje se na těžkých terénech. Co říkáš na to, jak dopadl pro tebe dobře známý trávník v Jablonci?
Dostalo to zabrat. Viděl jsem záběry po utkání a to jsem tam za tu dobu nikdy nezažil. Ani mě pak nepřekvapilo, že se další zápas nehrál. Doufám, že to dají dohromady, aby nemuseli hrát někde jinde. Třeba na Bohemce to mají taky hodně těžké, hrají tam dva týmy. Popravdě jsem to čekal horší, když jsme tam hráli, taky jsem viděl fotky z minulého zápasu, ale ze začátku to docela šlo. Jasně, sněžilo, postupně jsme to rozryli, terén se podmáčel a s fotbalem to pak už nemělo moc společného. Ale s tím se musíme vyrovnat.

V závěru utkání plály emoce, platilo to i ve tvém případě?
Trochu nás to dopálilo, protože za nás to faul nebyl a mohlo se to alespoň dohrát. Škoda, nic s tím už bohužel teď neuděláme.

Co se týče zázemí v Brně, měl jsi v plánu si něco najít. Povedlo se?
Našel jsem si rychle byt v Bystrci, mám to na stadion deset minut, do TCM dvacet. Občas jedu s Pachlim nebo Jambem, kteří tu taky bydlí, tak se někdy nabereme.

Máš mimo fotbal nějaký koníček nebo zálibu?
Teď hlavně rodina. Je sníh, vezmeme boby, saně a malá je spokojená, nadšená. Je to první sníh, co zažila, a sám musím říct, že tolik sněhu jsem v Brně mockrát nezažil. O Plzni se ani nebavím, tam když napadly dva centimetry, tak to byla událost. Na nic jiného není v téhle době moc prostor. Snad ještě dodám, že rád sleduju šipky (smích). Vůbec je nehraju, jen se zkrátka rád dívám na profíky, jak jim to jde.

Míval jsi nebo máš nějaký oblíbený klub, případně hráče?
Vždycky říkám, že Real a Roberto Carlos. A Brazílie. On sám už nehraje, ale Real mám pořád rád, pořád jim přeju. A měl jsem to štěstí, že jsme proti nim hráli s Plzní v Lize mistrů. I když jsem nenastoupil, byl to obrovský zážitek.

Nicméně zkušenosti s Ligou mistrů máš, byť ne proti Realu.
Zahrál jsem si proti CSKA Moskva, kde jsme přišli o výhru, ale nakonec jsme přes ně postoupili di Evropské ligy, kde se mi povedlo dát gól.

Zbrojovka naposledy figurovala v Evropě v rámci Intertoto Cupu, máš nějakou vzpomínku na slavné bitvy s Guingampem a Villarealem?
Jasně, tehdy jsem podával balóny. Tedy jen s Guingampem, při Villarealu už jsme byli na soustředění. Pamatuju si, že jsem stál pod tribunou, kde je teď střecha, a byl jsem otočený k tribuně a sledoval tu euforii po postupovém gólu. To byl parádní zážitek.

Díky za rozhovor!

další články

Jakub Šural prodloužil smlouvu ve Zbrojovce
A-tým
26.02.2021 | Martin Lísal

Jakub Šural prodloužil smlouvu ve Zbrojovce

B r n o - Fotbalový klub FC Zbrojovka Brno se v uplynulých dnech dohodl na pokračování spolupráce s...
V sobotu přivítáme Plzeň!
A-tým
26.02.2021 | Martin Lísal

V sobotu přivítáme Plzeň!

B r n o - Po smolné prohře v Olomouci se Brňané vracejí na domácí trávník, v sobotu 27. února na...
SOUHRN: Zbrojováci na hostování
A-tým
24.02.2021 | Martin Lísal

SOUHRN: Zbrojováci na hostování

B r n o - Zatímco Zbrojovka o víkendu válčila o ligové body na Hané, v akci se ocitli i hráči,...